Přechod Skotska
po West Highland Way a Great Glen Way
2. - 13.6. 2023
Nedá se říct, že by cesta do Skotska byla vyloženě splněný sen, ale na seznamu zemí, které bych chtěl jednou navštívit, se nacházelo už nějaký ten pátek. Nejvíce jsem sem zatoužil vyrazit, když jsem se pár měsíců zpět na našem tripu po severní Itálii probudil dříve než má paní spící spánkem tvrdým jako Šípková Růženka a začal hledat ty nejkrásnější treky v Evropě. Skotská West Highland Way, čili cesta západní skotskou vysočinou, mi okamžitě padla do oka a když jsem se na konci článku dočetl, že na stezku po jejím ukončení ve Fort Williams navazuje hned několik dalších dálkových pochodů nebo stezka vzhůru na nejvyšší horu Velké Británie Ben Nevis, začal jsem se o stezku zajímat a dohledávat si o ni další informace. Po loňských dvou týdnech na treku Sierra Nevadou jsem se do takto dlouhých pochodů v přírodě zamilovat a od té doby chci už jen víc a víc. Výlety pod týden mne už ani moc nezajímaly. O tom, že bych někam vyrazil na tak dlouho však má princezna nechtěla ani slyšel a na toto jaro mezi sezónami v Tyrolsku už byly v plánu jiné cesty. Například týdenní přechod rumunských pohoří Godeanu a Retezat a následně road trip napříč Rumunskem. Nacpat zde takto dlouhý trek se zdálo prakticky nemožné.
Jak se však blížil konec května, situace na vyšších pohořích stále nijak nefandila trekování a hikování po skalnatých hřebenech hor. Ačkoli v zimě téměř nebyl sníh, v těchto dnech ho tam byly hromady a každý den připadl další. A to nejen v Rumunsku, ale také v Alpách či v Tatrách, takže kam vyrazit? Ještě níže na Balkán? Vždyť i v Řecku mne letos to bílé svinstvo překvapilo celkem nepřipraveného. Přiznejme si, vyrazit sám do hor jako je Retezat za těchto podmínek bylo příliš riskantní. Do začátku letní sezóny v Tyrolsku ale zbývaly dva týdny a já chtěl za každou cenu někam vyrazit a nečapět v Česku na zadnici. Stále jsme se mohli vydat na Road trip po Rumunsku, ale ten má slečna nakonec z finančních důvodů odpískala.
Nu, celkem rychle jsem si vzpomněl na Skotsko a West Highland Way, o které jsem na konci zimy během jednoho rána přečetl pár článků. Narychlo jsem se sbalil na dva týdny v přírodě a s posledními penězi (a nebylo jich mnoho) celkem spontánně vyrazil do Prahy ke kamarádovi, odkud jsem hodlal odletět do Edinburghu, seženu-li levný let a vyrazit na přechod Skotska po West Highland Way a Great Glen Way. Alternativní plán byl obrátit to Flixbusem do Slovinska a dát si 300 km dlouhý Juliana Trail.
Cena letenek do Skotska spadla dolů až v tunelu před Prahou, takže jsem je okamžitě zabookoval a o celé cestě bylo rozhodnuto až takto na poslední chvíli. Po příletu na skotskou půdu mne čekala ještě dvě nemilá překvapení. Odečetly se mi platby, na které jsem úplně zapoměl a na celý trip mi tak zůstalo necelých 300 euro a to jsem musel ještě dokupovat nějakou výbavu a počítat a šetřit finance na vlak či autobus. Také se mi snažil během mé cesty letadlem dovolat šéf, zda bych mohl během příštích pár dní nastoupit do práce. No, nemohl, jsem ve Skotsku.
Ještě toho dne jsem dojel do Glasgow a v brzkých odpoledních hodinách vyrazil na Skotskou vysočinu, kde naopak panovalo nezvykle krásné počasí, které trekování doslova přálo. Jsem asi jeden z mála lidí, kteří přešli tuto překrásnou upršenou zemi, aniž by mokli. Téměř po celou cestu byla obloha modrá a dominovalo ji hřejivé jasné slunce a já se do Skotska doslova protkaného týdenními stezkami zamiloval natolik, že doufám, že se zde jednou vrátím a během měsíce či dvou celou zemi po na sebe navazujích stezkách prochodím. Už jen ta možnost volně kempovat kdekoli k tomuto podniku doslova vybízí.
