Vícedenní treky Tyrolskem


Vysokohorskými stezkami kolem Kaunertalu, aneb můj první alpský trek


8. - 9. září 2020

Bylo léto 2020 a já měl za sebou první Lockdown, během kterého jsem si zamysloval dálkové několikadenní pochody s batohem. Od začátku léta jsem však makal v Tyrolsku a ačkoli jsem na túry a procházky do hor chodil neustále, na více dní někam dále do přírody jsem se nepodíval dlouhé měsíce. Zhruba v polovině léta jsem však dostal od vedoucího a taktéž velikého nadšence do horské turistiky dva dny volna a k tomu rovnou tip na dvoudení putování kolem Kaunertalu. Nic jsem neváhal, zkouknul obě trasy, naplánoval si kudy a jak se na ně dostanu i jak je přejdu, zarazervoval si místo na Verpeilhütte, poněvadž Wildcamp je v Rakousku zakázaný a během pár dní vyrazil na cestu. 


VIA CLAUDIA AUGUSTA aneb historickými stezkami napříč Tyrolskem

8.5 - 11.5. 2021

Od konce listopadu čekám v Tyrolsku, až skončí tahle pandemie a mám za sebou spoustu jednodenních zimních cest. S každým prosluněným dnem venku se ve mne však opět probouzí touha sbalit se, spát v lesích, koupat se v jezerech a potocích a po několik dní se toulat krajinou. Jenomže letošní zima je dlouhá a hřebeny hor stále zasypává sníh. Co dělat? Nakonec mi to nedá a vydám se aspoň na cestu historickými místy podél prastaré římské cesty VIA CLAUDIA AUGUSTA
napříč Tyrolskem od hranice Německé až po hranici Italskou.   


OstTirol, čili přechod Východního Tyrolska

14.- 16. 5 2021

Krátce po návratu z mého přechodu Tyrolska po historických stezkách jsem dostal další tip na úžasnou stezku mi zcela neznámými končinami a to na relalativně nově zbudovaný Iseltrail podél řeky Isel ve východním Tyrolsku. Shlédnul jsem tedy kudy prochází, dvě větší města na trase si přidal do své aplikace na počasí a počítal s tím, že si ji snad jednou někdy zajdu. Nenapadlo by mě však, že to bude hned další trasa a takto brzy. Zatímco předpověď na další dny nebyla totiž nikde kdo ví jak příznivá, právě v těchto místech mi Bergfex hlásil tři až čtyři dny slunečného počasí. Nakonec jsem se tedy celkem spontánně sbalil a navzdory nepříznivému počasí opustil jinak věčně slunečný Fiss.


Pochod lechtalskými Alpami

5.6 -8.6. 2022

Lechtalské Alpy, část Alp jen minimálně dotčená člověkem. Hory s přírodou jen minimálně zaseženou rukou člověka! Nezvykle zelené kopce mnohdy dosahující jinde nevídaných výšek. Jedna z mála částí Alp, kam nezasahují gigantická lyžařská střediska, množství vleků a lanovek a kde se nenachází obří hotely. Pouze horské chaty a příroda. Vlastně jsem se o této části Alp dozvěděl jen náhodou v jednom z komentářů na mém jinak politickém Twitteru. A jak jsem záhy zjistil, nejsou příliš vzdálené mému současnému působišti. Vydal jsem se je pokořit hned několikrát. Jednou jsem se je pokusil aspoň částečně přejít, ale podcenil jsem terén. Podruhé jsem zde zavítal na jeden jednodenní výlet, a po té půl roku s mým kolenem trpěl. Ale přesto jsem se kousl a vydal se tento ráj poznávat znovu. Jen jsem svůj trek započal někde jinde a po znalosti zdejšího terénu o něco lépe rozplánoval. A musím říci, že nelituji, poněvadž jsem tak zažil jeden z nejúžasnějších treků vůbec.


8.-9.8.2022

Jako nezvykle kuželovitá hora s jasně ostrou špicí působí v krajině Tschirgant. Právě tam jsem se loni prvně vydal, abych zjistil, že se ve skutečnosti jedná o dlouhý ostrý hřeben. Když jsem se však vyšplhal na prvních z vrcholů masivu Zwölferkopf, nemohl jsem si nevšimnout, že se zde po hřebenech táhne úzká stezka odkudsi z dáli a okamžitě jsem coby milovník hřebenovek zatoužil zdolat horu právě touto cestou.

Bylo to také loni na začátku zimy, kdy jsem sněhu navzdory podnikl svůj spontánní výstup na Glanderspitze, což je jeden z vrcholů na hřebeni masivu Venet sousedícího s horou Tschirgant. A když jsem se zde loni vyškrábal, došlo mi, že tudy určitě vede také úžasná hřebenovka, kterou bych si rád také střihnul. Poněvadž však přeprava zabere dost času a obě hory spolu sousedí, rozhodl jsem se zdolat oba vedle sebe ležící masivy na jeden zátah během dvou dní.